Clanek se zabyva vlivem polymorfismu na fotodegradaci polypropylenu. Do zvoleneho polypropylenu bylo pridano specificke α-nukleacni cinidlo 1,3:2,4-bis(3,4-dtmetyibenzyliden)sorbitol, specificke β-nukleacni cinidlo, N,N'-dicyklohexyinaftalen-2,6-dikarboxamid a jejich kombinace. Lisovane vzorky byly pote vystaveny UV-zareni v intervalu od 0 do 240 hodin. Rozdilne fotooxidacni chovani vzorku se projevilo v jejich morfologickych zmenach. Infracervena spektroskopie ukazala, ze cisty polypropylen byl nejvice citlivy k fotooxidaci a naopak vzorek modifikovany β-nukle-acnim cinidlem byl citlivy nejmene. Zbyle dva vzorky vykazaly stredni citlivost. Diferencialni skenovaci kalorimetrie odhalila, ze UV-expozice vede k postupnym zmenam v krystalizacnim mechanismu uplatnujicim se u jednotlivych vzorku. Toto chovani bylo pripsano homogenni nukleaci castecne degradovanych makromolekul. Mozne chemicke zmeny samotneho nukleacniho cinidla behem ozarovani jsou rovnez diskutovany.
展开▼
