Kdyz byt v roce 1988 schvalovan Federalnim shromazdenim novy horni zakon, byla ekonomika v tehdejsim Ceskoslovensku zalozena na statnim (socialistickem) vlastnictvi vetsiny vyrobnich prostredku a na planovitem rizeni narodniho hospodarstvi. To samozrejme platilo i pro dobyvani nerostu. Lze vsak konstatovat, ze i za techto podminek horni zakon ve vetsine pripadu vychazel z osvedcenych hornickych institutu, byt'v nekterych pripadech mely pozmeneny nazev nebo nebyly vyslovne zmineny. Obsah vsak zustal zachovan. Zcela vsak v zakone chybel vztah mezi organizaci a statem coby vlastnikem vyhradniho loziska. Tvurci zakona vsak tehdy vubec nepredpokladali, ze by banske organizace - socialisticke organizace - "platily" statu uhrady z vydobytych nerostu nebo uhrady z dobyvacich prostoru. Duvod byl prosty, zakon c. 44/1988 Sb., o ochrane a vyuziti nerostneho bohatstvi (horni zakon), byl prijat jako zakon federalni a byl prijat ve spolecensko-ekonomickych podminkach, zalozenych na principech socialistickeho vlastnictvi, tedy v podminkach, ktere temer nepripoustely soukrome vlastnictvi. Statni podniky a dalsi socialisticke organizace svuj zisk stejne odvadely do statniho rozpoctu, tedy statu, "jemuz patrily". Za techto okolnosti by jakakoli jina platba statu ztracela vecne opodstatneni.
展开▼
