Konec sedesatych let 19. stoleti nebyl pro banske skolstvi v ceskych zemich s?astnym obdobim. V dusledku dualizmu z 12. cervna 1867, kdy se rakousky stat premenil na dvojstati Rakousko-Uhersko, presla banska akademie ve S?av-nici na ma?arstinu, jako vyukovy jazyk, a velka cast posluchacu z teto akademie odesla a chtela pokracovat ve studiu na zbyvajicich banskych akademiich monarchie, tj. v Lubnu a Pribrami. Nejvyssi vladni mista monarchie ale rozvoji banske akademie v Pribrami dlouhodobe neprala. Predevsim nechtela akademii v Pribrami povolit pripravne rocniky, ktere by umoznily kompletni studium na urovni tehdejsich vysokych skol technickeho typu. Situace dosla tak daleko, ze v polovine sedmdesatych let 19. stoleti se uvazovalo o zruseni banske akademie v Pribrami a o jejim prelozeni do Vidne. Na obhajobu banske akademie v Pribrami vystoupil v roce 1872 jeji profesorsky sbor, ktery podal ministerstvu orby pametni spis o nutnosti zridit i v Pribrami pripravny dvoulety rocnik tak, jak byl zrizen jiz v roce 1853 v Lubne. Podanim tohoto pametniho spisu byl "odstartovan" boj o banskou akademii v Pribrami, jehoz se zucastnila rada vyznamnych ceskych osobnosti, ale i spolku , korporaci a sdruzeni. V roce 1884 podal ve veci banske akademie v Pribrami petici risskemu snemu spolek architektu a inzenyru v Kralovstvi ceskem, ktery byl nejen zajmovym sdruzenim ceskych techniku, ale i vlivnych hospodarskych cinitelu.
展开▼
