Pojem do neoficiálního vodohospodářského slovníčku, který se nebude všem líbit: Povodňový paradox

摘要

Tímto pojmem si autor příspěvku dovoluje označovat případy, kdy situace po povodni je využito k získání prostředků, obvykle ne malých, na nějaké stavební činnosti, kterými se udělají vodohospodářské poměry v nějakém ohledu horšími, než byly před povodní. Známe hlavně příklady popovodňových a protipovodňových úprav koryt vodních toků, které zrychlují a koncentrují průběh povodňových vln, a hrází, které omezují povodňové rozlivy do dosud nezastavěných nivních území, a tím je činí zastavitelnými. Stavby typu „povodňový paradox" nemají někdy daleko od staveb typu „nepříliš povedené protipovodňová ochrana". Přece jen se však odlišují morfologicky a tím, že při jejich vzniku se obvykle menší měrou uplatňuje „nechtěné pochybení v dobré víře". Původci zpravidla dobře vědí, co dělají.