V poslední době můžeme u provozovatelů elektrických přenosových cest sledovat změnu chování ve vztahu k zákazníkům a současně změnu priorit při provádění oprav nebo staveb přenosových vedení. Je to dáno skutečností, že aktualizované i nové předpisy, které jsou pro elektroenergetiku zásadní (energetický zákon, vyhláška o kvalitě dodávky elektřiny atd.), již obsahují řadu ustanovení, která dodavatele elektřiny nutí k minimalizaci přerušení dodávek. Stejný cíl mají také kategorie „standard souhrnného přerušení dodávky" a „standard četnosti přerušen╚? dodávky elektřiny", zavedené ve vyhlášce č. 306/2001 Sb. Využití příslušných ustanovení ve smlouvě o dodávce elektřiny může mít za následek povinnost dodavatele uhradit odběrateli v případě přerušení dodávky značné částky. Je proto logické, že dochází ke změně pořadí kritérií při hodnocení efektivnosti prováděných oprav a staveb. Dosud univerzální kritérium nejnižších „pořizovacích nákladů", kterými se rozumí cena za provedení práce a dodání potřebného materiálu, je nahrazeno kombinací více kritérií, s velkou váhou vyčíslení nákladů za přerušení dodávky elektřiny (za nedodanou elektřinu).
展开▼
