Gigant nerovnovážné termodynamiky a bádání o podstatě života

摘要

Také v dějinách vědy a techniky jsou osobnosti, které se těší trvalému zájmu veřejnosti, ale jsou i tací, kteří stojí mimo centrum pozornosti laiků i odborníků. Zatímco například britský kontroverzní matematik, kosmolog, teoretický fyzik a lukasiánský profesor matematiky na University of Cambridge Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších vědců a myslitelů naší doby (určitě k tomu přispívá i jeho onemocnění amyotrofickou laterární sklérozou a jeho celoživotní boj s touto smrtelnou chorobou), jeho kritik a oponent, rusko-belgický fyzikální chemik, filozof, nositel Nobelovy ceny a univerzitní profesor llya Prigogine (1917-2003) je znám jen úzkému okruhu specialistů, ačkoliv jeho objevů v oblasti termodynamiky nerovnovážných stavů a struktur a teorie sa-moorganizace využívá ke svému dalšímu rozvoji řada teoretických i aplikovaných přírodovědných, technických a společenskovědných oborů. Jádrem jeho díla je myšlenka samoorganizace, kterou zobecnil ve svých dílech filozofických. Dotýká se nejen přírodních věd, ale i tak odlišných odvětví lidské činnosti, jako je obchod, management, ekonomika, energetika, psychologie, umění, hudba, teologie etc. Svoje teorie si experimentálně ověřoval na řadě konkrétních sociálních a přírodních jevů; slavná je například jeho analýza budování termitiště. Jako chemik demonstroval svoje myšlenky hlavně na příkladu tzv. autokataly-tických reakcí, které jsou četné zejména v organické chemii a biochemii. Jsou to takové reakce, kdy jejich produkt urychluje svou vlastní reakci. Studoval celou řadu vzájemně propojených chemických dějů a popsal vznik složitých prostorových struktur i vznik oscilací, kdy koncentrace jednotlivých látek v reakci vykazuje vlnový sinusový průběh tak časově přesný, že by se podle něho daly řídit i hodinky. Proto tento jev nazval chemické hodiny.