Prolific Faltering in F. X. Svoboda’s Prose and Its International Context Fertile questionnement dans la prose de F. X. Svoboda et le contexte international

摘要

Plodné znejistění v próze F. X. Svobody a mezinárodní souvislosti Studie se zabývá ranými prózami F. X. Svobody (1860-1943) stojícími na hranici mezi realismem a modenismem, mezi tradičním zobrazením skutečnosti a snahami novátorskými. Autor upozorňuje na jejich žánrovou orientaci poznamenanou vlivem kronikářské narace a sleduje paralelní postupy v jiných literaturách : slovanských, skandinávských, německé, anglické. Zároveň si všímá jejich psychologického zaměření odpovídajícího atmosféře pozdního realismu, ale navazujícího někdy i na preromantismus a sentimentalismus . V tomto smyslu odpovídá Svobodovo dílo charakteru české literatury dané doby. Inspirace různými evropskými literárními směry, která se tehdy v Čechách prosazovala, připomíná situaci, jaká vznikla v Rusku za vlády Petra Velikého, kdy se klasická literatura začala orientovat na západoevropskou kulturní sféru. Emblematická funkce Prahy a českého venkova spolu se zobrazením složitých neurastenických postav a zdůrazněním sexuálních motivů vedou u něho k vice méně dekadentnímu pojetí společenské atmosféry, která je příznačná pro českou literaturu XIX. století přecházející od koncepcí národního obrození k modernismu : V tomto smyslu mohou být Svobodovy rané kroniky Rozkvět (1898) a Řeka (1903-1905) považovány za typický případ rozporné situace v české literatuře dané epochy a zároveň za skrytý příslib dalšího uměleckého vývoje.