Disertační práce se zabývá měřením izolačních odporů na točivých elektrických strojích a polarizačními indexy z nich vypočtenými. První část obsahuje krátký teoretický úvod do problematiky, metody měření a základní vzorce pro výpočty. Druhá část rozebírá výsledky dosažené při měření v laboratoři, a to jak na modelu, tak na reálné cívce z vysokonapěťového stroje. Jsou zde také objasněny některé principy a příčiny některých jevů, se kterými se při měřeních izolačních odporů setkáváme. Třetí část se zabývá výsledky měření na reálných strojích. Jsou zde především rozebírány závislosti izolačních odporů a polarizačních indexů na vlivech, které se vyskytují při měřeních, jako jsou teplota měřené izolace, vlhkost v izolaci, ale i vlivem měřících přístrojů na naměřené hodnoty. Je zde také vyjádřeno, jak výrazně tyto vlivy ovlivňují výsledky měření. Dále tato část pojednává o některých dalších vlivech, které nepříznivě ovlivňují měření izolačních odporů. Ve čtvrté části je zpracována nová metodika měření izolačních odporů. Potřeba vypracovat takovou metodiku vychází z potřeb technické praxe, kde se v současné době setkáváme se značnou nekonzistentností měření. Měření, a to často i prováděná na témže stroji, nejsou v dnešní době často porovnatelná, protože při měřeních nejsou dodržována ani základní pravidla vyplývající ze zjištění výzkumu a vývoje, která byla objevena v posledních několika desetiletích. Měření izolačních odporů u nás metodicky ustrnulo v sedmdesátých letech 20. století. Z toho důvodu byla vypracována nová metodika měření, která zohledňuje všechny významné vlivy působící během měření. Účelem metodiky je zajistit plnou reprodukovatelnost měření a umožnit porovnatelnost měření nejen na témže stroji, ale i na strojích stejného typu, v optimálních případech i na strojích odlišných typů. Součástí práce jsou i kapitoly „Cíle práce“, „Závěr“. Velmi důležitou kapitolou je také „Přínos práce“, v níž jsou shrnuty původní výsledky práce a dále výsledky, jejichž využití se předpokládá v technické praxi.
展开▼
