Diplomová práce se zabývá stabilizací teploty dřevěného vlákna při výrobě středně hustých vláknitých desek (MDF) v dřevozpracujícím průmyslu. Z původního záměru řešit sušící zařízení se z hlediska energetické optimalizace vyvinul podstatně závažnější problém. Ukázalo se, že výrobní proces se potýká s výraznými tepelnými ztrátami, jejichž důsledkem je ztráta velkého množství tepelné energie získané během sušícího procesu. Hlavním cílem této práce je tedy posouzení ochlazovacího účinku okolního prostředí na vybrané části výrobní linky a návrh vhodného opatření k minimalizaci tepelných ztrát a ke zvýšení teploty vlákna na požadovanou hodnotu. Řešení je zaměřeno na úsek výrobní linky mezi sušícím zařízením a lisováním. Součástí práce je popis technologie výroby vláknitých desek, úvod do problematiky přenosu tepla a také základy teorie počítačového modelování proudění a přenosu tepla za pomoci CFD simulací. Výpočtová část obsahuje zhodnocení tepelných ztrát vybraných úseků výrobní linky za současného provozního stavu a jejich porovnání s počítačovými simulacemi. Ověření správnosti výsledků při použití obou přístupů k řešení proudění a přenosu tepla je výchozím krokem k návrhu zlepšení stávající situace. Ověřený výpočetní model lze poté použít v následujícím řešení vlivu konvekčního a radiačního mechanizmu na prohřátí vrstvy dřevěného vlákna. Důležitým faktorem v konečné fázi výpočtu je skutečná teplota vláknitého koberce na vstupu do lisu. Čím vyšší vstupní teploty v daném rozmezí je dosaženo, tím se sníží čas potřebný k lisování, a tím se zkrátí čas potřebný pro celý výrobní proces. Řešení daného problému směřuje k dosažení energetické úspory a mělo by se zároveň stát podkladem, ze kterého je možné zhodnotit zlepšení produktivity výroby MDF desek. Závěr diplomové práce obsahuje rozbor poznatků týkajících se ohřevu dřevěného vlákna a jeho efektivity využití v praxi.
展开▼
