Likvidace hlubinneho dolu zakladanim po ukonceni banske cinnosti pro snizeni bezpecnostnich a ekologickych rizik

摘要

V druhe polovine 20. stoleti se celosvetove ve vsech lidskych aktivitach zacinaji vyznamne prosazovat ekologicke pristupy. Tento trend se nevyhnul ani aktivitam spjatym s exploataci nerostnych surovin, nebof tyto vzdy reprezentuji naruseni prirodni rovnovahy mezi litosferou, hydrosferou, biosferou a atmosferou. Vysledkem tohoto pozitivniho ekologickeho mysleni v oblasti banskych aktivit je skutecnost, ze po ukonceni vlastni tezby nastava etapa likvidace a rekultivace uzemi dotceneho tezbou, jejimz idealnim cilem je uvedeni dotceneho loziskoveho uzemi do puvodniho stavu. V podminkach Ceske republiky dochazi k masivnimu uzavirani dolu predevsim v 90. letech minuleho stoleti, coz bylo dusledkem zasadni zmeny spolecensko-politickych pomeru v CR. Z pohledu technicke likvidace hlubinnych dolu byla dominantne uplatnovana hydricka (mokra konzervace) likvidace dolu a likvidace dolu (hlavnich dulnich del - dale jen HDD) s vyuzitim nezpevneneho zasypu, popripade kombinace obou metod. Zpusob technicke likvidace musi striktne vychazet z dulne-geologickych podminek loziska, geologie a hydrogeologie sirsiho okoli, situovani banskych del v krajine, zejmena ve vztahu k osidleni, zpusobu otvirky loziska a uplatneni dobyvacich metod. Vysledkem pak musi byt odstraneni, nebo alespon minimalizace rizik spojenych s opustenim lokality, zejmena bezpecnostniho, ekologickeho a zdravotniho charakteru.