Po zastave dulnich praci na stribrorudnem lozisku Rammelsberg byla tato lokalita v pohori Harz s vice nez tisiciletou tradici tezby zarazena r. 1992 na seznam svetovych pamatek kulturniho dedictvi. Ucelem pracovniho jednani rady odborniku z ruznych vednich oboru, konaneho ve dnech 21.-22. 6. 2006 v Goslaru, bylo stanovit zasady muzejniho vyuziti provoznich objektu tohoto zavodu, kaskadovite rozmistenych na svahu pod tezni vezi nekdejsi hlavni jamy. Na poradu bylo i kulturni zvyrazneni mon-tanne historickeho dedictvi harzke oblasti s cetnymi dochovanymi ustimi stol, odvaly a predevsim dumyslnou soustavou vodnich nadrzi, rozvodu a nahonu. V diskuzi byly zvazovany zasady s moznou aplikaci nejen pro Harz - kde po slouceni Nemecke demokraticke republiky a Spolkove republiky Nemecko byly zruseny delici hranice mezi jeho zapadni a vychodni sasko-anhaltskou casti -ale i pro mansfeldsky medirudny revir s nemene vyznamnou vyrobni tradici a pripadne i pro dalsi historicke dulni regiony. Zamerem goslarskeho jednani bylo i vymezit vysadni postaveni Rammelsbergu v kontextu s mnoha jiz stavajicimi nemeckymi hornickymi muzei a navrhnout ideovy projekt jeho vyuziti. V nem by nemelo chybet ani dokumentovani pracovniho a zivotniho prostredi hornictva. Obdobnou koncepci se pokusila v 70. letech minuleho stoleti uplatnit francouzska pamatkova strediska zrizovanim tzv. Ecomusee v prumyslovych oblastech. Tak napriklad bylo po skonceni praci v uhelnem reviru v Montceaux-les Mines zrizeno hornicke muzeum, jehoz soucasti bylo nejen technicke vybaveni dulniho zavodu, ale i hornicka kolonie, skola a dalsi spolecenska zarizeni v souvislosti s hornickou cinnosti zrizena.
展开▼
