Současné rozšíření fytoftorové hniloby olší v břehových porostech vodních toků povodí Vltavy a faktory ovlivňující rozsah škod

摘要

Phytophthora ×alni, a dangerous pathogen of alders commonly occuring in the Czech Republic, is able to significantly affect and damage riparian stands and to cause enormous economic losses. The consequences of the disease are a decrease in bank stability, ero- sion, increased sedimentation, changes in flow capacity and many other negative environmental and ecological aspects. In regard to the pathogen importance, an exact knowledge of its distribution and disease extent is very much needed. During the study in 2012-2016, an extensive survey of the presence of phytophthora alder disease and the extent of felling of dead or highly affected alder trees was carried out in riparian stands of watercourses operated by the Vltava River State Authority. In total, riparian stands along 925 watercourses, measuring 9,607.19 km were examined. The disease was identified in 374 (40.54 %) of the watercourses, i.e. in 5,916.22 km (61.58 %) of the total length of streams surveyed. Verification of field data indicates that the disease may occur in nearly 80 % of the total length of investigated watercourses. The felling of dead or highly damaged trees was recorded in the riparian stands of 215 watercourses (23.24 %), with a total length of 4,589.37 km (i.e. 47.77 % of the surveyed watercourses). Large-scale felling had to be performed in 416.45 km (4.33 %). The current impact of the disease is most prominent in long watercourses, in the lower sections of watercourses, and especially in "important" watercourses (called "VVT" in Czech). The disease was identified in 112 (76.71 %) of these important watercourses, at a total length 4,039.77 km (83.51 %) out of 146 surveyed. Felling was identified in 105 important watercourses (71.92 % of all involved) at a total length of 3,675.68 km (75.98 %). The disease is more frequent in the lower reaches of watercourses and in places with a higher proportion of alders in riparian vegetation. The disease extent was negatively affected by velocity of the water flow, the height of bases of alder trees above water line, and by their distance from the shore. The disease extent was positively affected by the presence of bare root tissue and especially collars of alders immersed in the profile of the river bed. The pathogen poses an important and permanent risk for riparian stands over the whole area of the Czech Republic. The situation needs an immediate solution including implementation of preventive measures in areas which haven't been affected by the pathogen yet.%Plíseň olšová, Phytophthora×alni, je nebezpečný patogen olší vyskytující se běžně v ČR, který je schopen výrazně ovlivnit a zásadně poškodit břehové porosty vodních toků a způsobit i významné ekonomické škody. V důsledku poškození olší dochází rovněž ke snížení stability břehů a jejich erozi, ke zvýšené sedimentaci, změnám v průtočnosti koryt, apod. Následně dochází ke snížení přísunu opadu bohatého živinami, ke změnám ve společenstvech dekom-pozitorů a detritovorů, ke zvýšení sluneční radiace a teploty vody, k urychlení rozvoje řas, snížení dostupnosti kyslíku a zvýšení rizika eulrofizace, a nakonec může dojít i ke změnám složení společenstev závislých mikro- a makroorganismů včetně ryb. Proces chřadnutí může ovlivnit i klíčové ekosystémové procesy, jako je tok energie a produktivita společenstev. Vzhledem k významným dopadům choroby je důležité znát skutečné rozšíření patogenu a lokalizovat rizikové toky a jejich úseky. V rámci studie byl v letech 2012-2016 proveden průzkum rozšíření fytoftorové hniloby olší a rozsahu kácení olší v břehových porostech vodních toků ve správě Povodí Vltavy, státní podnik. Celkem byly prozkoumány břehové porosty 925 vodních toků v souhrnné délce 9 607,19 km. Onemocnění bylo identifikováno v břehových porostech 374 vodních toků - tj. celkem na 40,54 % všech zkoumaných vodních toků v celkové délce 5 916,22 km (tj. 61,58 % celkové délky zkoumaných toků). Z ověření terénních dat vyplývá, že choroba se může vyskytovat až na téměř 80 % délky zkoumaných vodních toků. Kácení bylo evidováno v břehových porostech 215 vodních toků (23,24 % vodních toků) v celkové délce 4 589,37 km (tj. 47,77 % zkoumaných vodních toků), z toho na 416,45 km (4,33 %) bylo kácení prováděno v celých úsecích. Současný dopad choroby je největší na delších vodních tocích, na dolních úsecích vodních toků a zejména na významných vodních tocích (WT). Z celkem 146 zkoumaných WT bylo poškození identifikováno na 112 z nich (76,71 %). Celkem byl výskyt poškození evidován v břehových porostech 4039,77 km (83,51 %) zkoumaných WT. Kácení bylo evidováno na 105 WT (71,92 % všech zahrnutých WT) v celkové délce 3675,68 km (75,98 % jejich délky). Choroba se objevuje častěji na dolních částech vodních toků, v místech s vyšším zastoupením břehových porostů a olší v nich. Rozsah poškození olší závisí negativně na rychlosti proudění vody, výšce břehu a vzdálenosti výsadby olší od břehové linie a pozitivně na přítomnosti obnažených pletiv kořenů a krčků olší v omočeném profilu koryta vodního toku. Patogen představuje trvalé významné riziko pro břehové porosty na celém území České republiky. Situace vyžaduje neprodlené řešení, a to pokud možno i preventivně v oblastech, kde se patogen dosud neobjevil.